|
|
Asylstreit - spor o azylovou a uprchlickou politiku v Německu
WINKLEROVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá sporem o azylovou a uprchlickou politiku v Německu mezi stranami CSU a CDU, a to od jeho vzniku v roce 2015, až po eskalaci v roce 2018. Nejprve je nastíněn vývoj azylové politiky v SRN a aktuální stanoviska německé vlády k této problematice. V dalších kapitolách práce pojednává o vzniku sporu na pozadí uprchlické krize a jeho dalším vývoji během následujících let. Poté je vylíčena eskalace sporu v roce 2018 a následný kompromis, ke kterému dospěla německá vládní koalice Unie a SPD po urovnání sporu. V neposlední řadě práce analyzuje postoje jednotlivých politických subjektů, důsledky sporu a další vývoj azylové politiky na úrovni Spolkové republiky Německo i v rámci Evropské unie.
|
|
|
(Dis)kontinuita německo-amerických vztahů během éry Donalda Trumpa
Polák, Patrik ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá německo-americkými vztahy během éry Donalda Trumpa, tedy během kampaně před americkými prezidentskými volbami v roce 2016 a zejména během výkonu mandátu 45. prezidenta USA. Zabývá se otázkou, jak se konkrétně změnily vztahy v jednotlivých politických sektorech, s přihlédnutím k minulosti dané problematiky. Práce je empirická analýza a klade si za cíl potvrdit, či vyvrátit tezi, že navzdory politickému rozchodu, státy dále spolupracovaly ve vojensko-bezpečnostní oblasti a na kooperaci mezi armádami zemí neměly špatné politické vztahy skoro žádný vliv. Zhoršené vztahy mezi USA a SRN nebyly v euroatlantické oblasti výjimkou, neboť ve vztazích většiny západoevropských států a USA došlo ke zhoršení, ale ne tak výraznému, jak v případě USA a Německa. Ve vztazích mezi SRN a USA došlo zřejmě k největšímu rozkolu od počátku moderních vztahů mezi státy, tedy od roku 1949. Politický rozchod byl vzájemný, Německo bylo jednou z hlavních zemí Trumpovy kritiky a německá politická scéna, s výjimkou AfD, se zcela neztotožňovala s politikou Donalda Trumpa. Na druhou stranu, pokračovala vojensko-bezpečnostní spolupráce a na kooperaci mezi armádami neměl politický rozchod skoro žádný vliv. Teze práce byla tedy potvrzena.
|
|
|
Německo-ruské vztahy za vlády kancléřky Angely Merkelové
Hynčíková, Magdalena ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Tématem této práce jsou německo-ruské vztahy v období vlády kancléřky Angely Merkelové a jejich dynamika v tomto období. Teoretická část práce se zaměřuje na zahraniční politiku a hladiny její analýzy. Analytická část zkoumá chování Ruské federace a SRN v mezinárodních krizích. Ve výzkumu je zohledněn také historický kontext a pozadí vybraných událostí, jež mohly mít vliv na chování obou aktérů na poli zahraniční politiky. Cílem práce je přiblížit, jak se vztahy mezi těmito zeměmi změnily v období mezi lety 2005 až 2021, jakým směrem se ubíraly a jak byly ovlivněny právě mezinárodními krizemi.
|
|
|
Securitization of Immigration and Multiculturalism: The Case Study of Germany
Nguyen, Van Anh ; Šánová, Lucie (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je analýza procesu sekuritizace imigrace a multikulturalismu v rámci migračních, imigračních a integračních politik v případové studii státu Německa. S použitím teorie sekuritizace a jejímu propojení s imigrací budu argumentovat, že německé vlády vnímají imigraci jako bezpečnostní hrozbu státu jakožto i hrozbu vůči její národní identitě. První vládou, které se věnuji, je kabinet Gerharda Schröder mezi lety 1998 a 2005, která se jako první snažila o změnu německé romantizované představě o sobě jako o etnickém národě potomků prohlášením, že "Německo je zemí přistěhovalců." Druhá vláda, kterou analyzuji, je kabinet Angely Merkelové a to v rámci současné migrační krize (9/2015 - 11/2016). Postoj její vlády je označován jako "Wilkommenskultur" anebo česky "vítací kultura." Nicméně, v mé diplomové práci argumentuji, že v obou případech je imigrace i multikulturalismus spojován s bezpečnostními otázkami. V tomto smyslu jsou i imigranti vnímání jako hrozbu pro německou státní bezpečnost i její národní identitu.
|
|
| |
|
|
Wnuczka Polaka, Mutti von Deutschland: Angela Merkel's Crisis Management from a Polish Perspective (2014-2016)
Krempaská, Barbora ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Rydel, Jan (oponent)
Predkladaná diplomová práca sa zaoberá krízovým manažmentom Angely Merkel na príklade ukrajinskej a migračnej krízy v poľskom politickom diskurze. Cieľom výskumu, ktorý spočíval na metóde obsahovej analýzy stenografických zápisov zo schôdzí poľského Sejmu bolo zistiť, ako poľská politická elita vnímala krízový manažment Angely Merkel ako líderky Nemecka a EÚ v týchto krízach, aká motivácia tieto kroky podľa nich sprevádzala a čo to vypovedalo o poľskej politickej scéne samotnej. Než po 16-tich rokoch Angela Merkel opustila kancelárske kreslo, bola považovaná za jednu z najmocnejších svetových líderiek, ktorá v čele Nemecka a EÚ previedla Európu viacerými závažnými krízami. Mnohé kroky nemeckej kancelárky sa však stali predmetom rozkolu v rámci EÚ a ako sa ukázalo na príklade Poľska aj vo vnútornej politike členských štátov. Analýza ukázala, že hodnotenie politiky Angely Merkel poľskými poslancami je zrkadlom vnútropolitického rozkolu dvoch najväčších poľských strán, Občianskej platformy a Práva a Spravodlivosti.
|
|
|
Angela Merkelová a řešení migrační krize v letech 2015-2016. Politický narativ rozpolceného aktéra.
Wiedermannová, Ida ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
V diplomové práci je zkoumán politický narativ německé kancléřky Angely Merkelové během migrační krize EU v letech 2015-2016. Cílem práce je ukázat, jakým způsobem Merkelová odůvodnila svou politiku a přístup spolkové vlády v otázkách řešení migrační krize. Autorka si klade následující otázky: Jaké priority a motivy lze spatřit v klíčových projevech německé kancléřky? Který z argumentů byl stěžejní? Diplomová práce si rovněž klade za cíl osvětlit roli Německa v EU optikou role tzv. rozpolceného aktéra. Práce vychází z předpokladu, že se kancléřka ujala dvou argumentačních rovin. Na jednu stranu chápe své politické kroky v Evropské unii z normativního hlediska, na druhou je vnímá z pragmatického strategického hlediska. Po úvodní a teoretické části práce je ve třetí kapitole stručně nastíněn vývoj migrační krize v EU. Čtvrtá kapitola se věnuje událostem migrační krize v Německu. Pátá kapitola tvoří analytickou část práce, mající za cíl identifikovat a interpretovat jednotlivé narativy Angely Merkelové v oblasti německé evropské politiky a řešení migrační krize. Závěr práce přináší vyhodnocení výsledků narativní analýzy.
|
|
| |
|
| |
|
|
Mediální obraz Angely Merkel: portrét kancléřky ve vybraném českém tisku
Tajzlerová, Lucie ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Lütke Notarp, Ulrike (oponent)
Diplomová práce Mediální obraz Angely Merkel: portrét kancléřky ve vybraném českém tisku zkoumá způsob, jakým byla Angela Merkel reprezentována na stránkách deníků Blesk a Mladá fronta DNES během jejího působení ve funkci německé spolkové kancléřky od listopadu 2005 do března 2018. Práce nejprve seznamuje čtenáře s osobou Angely Merkel v historickém kontextu a shrnuje teoretické koncepty a pojmy důležité pro pochopení souvislostí ve vztahu médií a politiky. Následně je čtenář seznámen s výzkumnými otázkami a hypotézami, metodou kvantitativní a kvalitativní obsahové analýzy, základní charakteristikou vybraných deníků, výběrovým souborem a třemi etapami zkoumaného období. Poté jsou vybrané mediální obsahy podrobeny zevrubné analýze: jednotlivá období jsou zkoumána nejprve odděleně a poté porovnána mezi sebou. Následně je srovnán také mediální obraz kancléřky v obou denících. Práce tak odpovídá na otázku, jak byla Angela Merkel reprezentována v prvním, druhém a třetím období své vlády, jak se její mediální obraz proměnil v jejich průběhu, a jak se lišil ve vybraných denících. Výzkumu mimo jiné ověřuje také předpoklad, že mediální obraz Angely Merkel se postupem času změnil k horšímu, a to především v posledním funkčním období.
|
host ::
RSS.